Aktuality

19.4.2018

Knihovna Psychologického ústavu

nabízí za zvýhodněné ceny starší ročníky časopisu Československá psychologie a knihu Člověk v kontextech celoživotního vývoje viz odkaz.

15.3.2018

Klamárium v Ostravě

Putovní výstava Klamárium: Co prozrazují zrakové klamy o lidské mysli bude 16. března 2018 otevřená ve Světě techniky v Dolních Vítkovicích v Ostravě. Výstava bude k vidění do konce října.

7.3.2018

V úterý 6. března 2018 se Doc. PhDr. Filip Smolík, Ph.D. zúčastnil v Českém rozhlase diskuse

o tom, co to znamená ovládat více jazyků a jaké k tomu  mají lidé předpoklady. Link na článek včetně odkazu na archiv vysílání naleznete zde.

7.3.2018

Letošní první číslo Československé psychologie

se ve výzkumných studiích věnuje rizikovým faktorům, které mohou ovlivnit suicidální myšlenky, plány a pokusy, a dále zvládání deprese u adolescentů a roli, kterou v této souvislosti má rodičovské přijetí / odmítnutí a rysová úzkost. Třetí studie je věnována individuálním rozdílům v inhibici přesvědčení při sylogistickém usuzování.

Více aktualit

50. výročí založení Psychologického ústavu AV ČR 

V roce 2017 slaví Psychologický ústav Akademie věd ČR výročí 50 let od svého založení. Psychologický ústav bývalé Československé akademie věd v Praze s pobočkou v Brně byl založen 1. 4. 1967. Vznikl ze dvou pracovišť: 

1. Ze společného oddělení Psychologického ústavu Univerzity Karlovy a Pedagogického ústavu Jana Ámose Komenského ČSAV se zaměřením na obecnou a sociální psychologii, které bylo založeno již v roce 1957 z iniciativy profesora PhDr. Jana Doležala a profesora PhDr. Otokara Chlupa jako první krok k budoucímu samostatnému psychologickému pracovišti v ČSAV;

2. Z oddělení pedagogické a vývojové psychologie Pedagogického ústavu Jana Ámose Komenského ČSAV.

Tato dvě pracoviště se stala základem oddělení sociální psychologie a oddělení psychologie učení a vývoje samostatného ústavu. Nově bylo konstituováno oddělení psychologie osobnosti.

Prvním ředitelem Psychologického ústavu ČSAV se stal profesor PhDr. et RNDr. Vladimír Tardy, který vedl i oddělení psychologie osobnosti. Z vedení ústavu byl odvolán počátkem sedmdesátých let při čistkách na začátku období tzv. normalizace. Poté byl i pensionován a na počátku roku 1977 se stal jedním ze signatářů Charty 77.

Z brněnské pobočky ústavu se k 1. 1. 1970 stala Psychologická laboratoř ČSAV. Jejím ředitelem se stal profesor PhDr. Vilém Chmelař. Tyto dvě instituce odborně spolupracovaly, ale byly nezávislé. Vědecká témata, která byla v Psychologickém ústavu a v Psychologické laboratoři zkoumána, byla prof. Chmelarurčována tzv. Státním plánem základního výzkumu. Psychologický ústav ČSAV uspořádal během sedmdesátých a osmdesátých let několik mezinárodních konferencí na široce pojaté téma psychologie učení. Poslední z těchto konferencí, tentokrát s důrazem na psychický vývoj, se konala v Praze v roce 1991.

Psychologický ústav se od svého založení stal také vydavatelem časopisu Československá psychologie s podtitulem Časopis pro psychologickou teorii a praxi. Časopis vycházel sice již od roku 1957, ale od založení ústavu je s ním těsně spjat. Časopis pochopitelně zrcadlí odborný i společenský vývoj v oboru i v naší zemi v posledním téměř půlstoletí s jeho peripetiemi. Blíže o jeho historii se dočtete zde.

V roce 1983 byla Psychologická laboratoř ČSAV v Brně spolu s dalšími společensko-vědními pracovišti včleněna do Ústavu pro výzkum společenského vědomí jako psychologické oddělení. To bylo připojeno na vlastní žádost k Psychologickému ústavu ČSAV v Praze na jaře roku 1990.

Společenské změny po listopadu 1989 znamenaly na jedné straně zřízení vědecké rady jako výrazného demokratického prvku v organizaci vědecké práce, otevření pracoviště světu, mezinárodní spolupráci, svobodnou volbu témat bádání a otevřenou vědeckou diskusi, na druhé straně výraznou redukci počtu pracovníků a zrušení některých oddělení v průběhu několika fází transformačního procesu, kterým nejprve ČSAV a poté AV ČR prošla.

Při hodnocení minulosti je však třeba konstatovat, že přes ideologický nátlak zvenčí i zevnitř, vedoucí k deformacím témat i lidí, se na obou akademických psychologických pracovištích jako jediných pracovištích zaměřených především na základní výzkum dařilo pěstovat psychologii jako vědeckou disciplínu na kvalitní odborné úrovni. Vznikly zde i práce a publikace, které obstály ve zkoušce času. Platí to zejména o výzkumu v oblastech kognitivní psychologie, vývojové psychologie, sociální psychologie a psychologie osobnosti.

Na přelomu let 1992 a 1993 byla v návaznosti na dělení federálního státu a vznik samostatné České republiky Československá akademie věd transformována do AV ČR. V roce 1993 bylo v souvislosti se změnou ve vedení Psychologického ústavu AV ČR přeneseno ředitelství ústavu z Prahy do Brna. Od té doby pracovaly v Praze dvě pobočky ústavu, z nichž jedna (zabývající se především výzkumem stresu) byla později zrušena a její pracovníci přešli do resortu ministerstva obrany. Od roku 2003 pracují v ústavu čtyři oddělení, jejichž členy jsou jak brněnští, tak pražští pracovníci: oddělení psychologie osobnosti, oddělení kognitivní psychologie, oddělení psychologie zdraví a oddělení psychologické metodologie. V roce 2013 došlo ke sloučení oddělení psychologie zdraví a oddělení psychologie osobnosti, vzniklo nové odělení sociální psychologie a osobnosti. Tato oddělení nyní vymezují a charakterizují i hlavní oblasti výzkumu, realizovaného v Psychologickém ústavu AV ČR, v.v.i.